Víkend v Maastrichtu

Ozývám se s dalšími dojmy z nového místa, počasím většinou šedého, což je prý pro zdejší kraj typické.

Zatímco F. trávil první týden ve výzkumném centru na univerzitě, kde je všechno velice mezinárodní a cool, já jsem trávila ten samý čas získáváním informací o Maastrichtu a nizozemské nátuře. Jen na začátek, věděli jste, že v angličtině existuje spojení "to go Dutch"? Česky to znamená přibližně "platit na holandský způsob". Pokud vás v Holandsku někdo na něco výslovně nepozve, tak každý platí sám za sebe, a to i na rande.

Se spořivostí možná souvisí i ono placení (nebo spíš neplacení) mezinárodními kartami. Důvod této nepříjemnosti údajně je, že Nizozemsko má vlastní platební systémy a nehodlá tak platit za systémy mezinárodní. Nám se zatím podařilo PÁRKRÁT kartou zaplatit (takže asi dvakrát). Ale nedá se to skoro poznat, protože na obchodech to není napsané. Musím vyzdvihnout Lidl, který máme 500 metrů od domu a který slavnostně naše karty bere. Na druhou stranu jsme nakupovali v jakémsi větším supermarketu (Jumbo), do kterého jsme vkládali naděje, ale opět jsme neuspěli ani s jednou kartou. 

Vůbec to nakupování v supermarketu byl zajímavý zážitek. Jak jsme ve městě a jak ve městech bývá málo míst k parkování, tak snad v celém Maastrichtu není možnost zaparkovat zadarmo. Samozřejmě že před supermarketem se parkování po dobu nákupu neplatí, ale musíte si vystát jednu frontu na lísteček do areálu a druhou na výjezd. A pak se výjezd zasekne... Panika. Včera jsem si uvědomila, jak výhodné je naše parkování u domu. Asi s autem raději vyjíždět nebudeme, protože kdyby nám někdo zabral místo, tak už si neškrtneme :) Ale zpátky k tomu nakupování, zažili jsme supermarket holandského formátu. Uvnitř lavička, kafe (no fakt) zadarmo. A že k nám před časem přišly samoobslužné poklady, tak tady se chodí rovnou se scannerem a člověk si může "napípat" všechny výrobky v průběhu nákupu. A jelikož jsme si kupovali nějaký ten alkohol, tak jsme museli OBA vytasit občanky. 

V sobotu jsme vyrazili na procházku městem za pamětihodnostmi: viděli jsme opevnění města, ohradu se zvířátky, malebné miniaturní domečky. Všechno, kam dojdeme pěšky je centrum, opravdu rozsáhlé a velice pěkné. A v uličkách města jsou samé exkluzivní obchody (umění, design, oblečení, umění s oblečením, oblečení s designem atp.) a restaurace, kam jistě nezajdeme :D

Pevnost Sint Pieter

V neděli jsme vyrazili do víru předkarnevalových oslav. Je pro mě velké překvapení, že se na jihu Nizozemska tak velkolepě slaví masopust. Je to tradiční záležitost, na kterou se prý lidé připravují celý rok. A ačkoliv se masopust koná až za měsíc, volí se v tuto dobu princ karnevalu. V ulicích jsme tak potkávali alegorické vozy a hlavně pochodující kapely se sladěným oblečením a velkolepými kostýmy. Všude mraky lidí a plná podzemní parkoviště. V závěru dne jsme konečně navštívili již předem vytipovaný dominikánský kostel ze 13. století, který byl přetvořen na několikapatrové knihkupectví s kavárnou. Opravdu velkolepý zážitek a jedinečná příležitost, jak si tak vysokou stavbu detailně prohlédnout. 

Prohlídku jsme zakončili v jedné z mnoha bazilik (Onze Lieve Vrouwebasiliek), kde byla skoro tma a vonělo intenzivně kadidlo, což byla spirituální tečka za celým dnem. 

O víkendu jsme vyřešili i mizernou internetovou situaci. Spoléhali jsme na slova naší hostitelky, že internet tu je. Ano, je tu. Ale takový, že si nepustíte ani video. Když jsme se jí na to ptali, poradila nám, že nejsilnější signál je posteli. Hodně praktické. A tak F., zkušený ajťák, koupil a nainstaloval, co bylo potřeba, a už to šlape.