Bekyně a bekináže

Naše výlety se vyznačují náhodností. Stejně jako jsme v Lutychu nenašli to pravé historické centrum, do Tongeren jsme museli jet dvakrát, abychom viděli bekináž pod ochranou Unesco. 

V září jsme jeli s návštěvou z Čech navštívit belgické město Tongeren. Vyrazili jsme už později odpoledne, a tak jsme proběhli centrem města („kostel - náměstí - socha... pěkný“) a zamířili rovnou do „fritury“, abychom tam uspokojili touhu po nefalšovaných belgických hranolcích. A zbytek času jsme strávili čekáním v olejnatém prostředí s obézními Belgičany, kteří do sebe ládovali jednu smaženost za druhou. 

Přehlédli jsme to nejdůležitější, a tak jsme se do Tongeren museli vydat znovu.

Bazilika v Tongeren

Vůbec nejstarší belgické město Tongeren se nachází v Limburgu, jen na opačné straně hranic, a nabízí daleko víc než hranolky. Na náměstí stojí gotická bazilika Onze-Lieve-Vrouwe Basiliek, která ukrývá dřevěnou sochu Panny Marie z 15. století obklopenou živou květinovou výzdobou. Kromě toho se tu každých sedm let koná korunovace Panny Marie, o té letošní ještě vypovídala všudypřítomná mariánská výzdoba v ulicích. Před bazilikou ční socha ztepilého Gala Ambiorixe, národního hrdiny, který nechal zmasakrovat Césarovy vojáky. A pak Tongeren je také vyhlášené svými trhy se starožitnostmi. 

Bekináž v Tongeren

To nejzásadnější v Tongeren je však místní bekináž pod ochranou Unesco. Bekináž je komplex zvnějšku chráněných domků okolo kostela, kde bydlely přibližně od 12. století v pospolitosti bekyně. Takové městečko ve městě. V té době v populaci převládaly ženy, což bylo způsobeno jednak úmrtností mužů ve válkách a jednak se mladé ženy stěhovaly do nově vzniklých měst, která jim nabízela pracovní příležitosti. A aby mohly žít relativně samostatným a zároveň náboženským životem (aniž by skládaly řeholní slib), sdružovaly se v bekinážích, které jim nabízely ekonomické a sociální jistoty.

Socha bekyně v Amsterdamu

Kostel v bekináži, Tongeren

Kavárna v bekináži, Tongeren

Některé objekty bekináže dnes slouží jako běžné (ač zřejmě exkluzivní) obytné domy, další se proměnily v luxusní restaurace, původní nemocnice zase slouží jako hostel pro turisty... Jelikož byl ale pozdní podzim, netísnili jsme se s davy turistů a mohli si vychutnat kávu a limburský vlaai v místní kavárně u starého kostela. 

Bekináže byly zřejmě běžnou součástí měst. Jednu jsme už dříve navštívili v Bruggách, další v Amsterdamu. I Maastricht měl kdysi svou bekináž, ale stejně jako jinde po ní zbyl především název ulice: Begijnenstraat.

Bekináž v Bruggách