Předminulý týden přinesl trochu té sociální interakce, které se mi zas tak často nedostává. V pátek totiž F. uspořádal neformální českopivní akci na katedře, kam přišlo několik jeho spolupracovníků, aby ochutnali českou Plzeň. Sešli jsme se v místnosti s kuchyňkou - napadlo mě, jak je fajn pracovat někde, kde je tak pěkně vybavené a moderně vypadající zázemí, zkrátka jako u lidí.
Sešli se tam dva Češi, Australan a Belgičanka s Holanďankou. Zkrátka mezinárodní klasika. A tak jsme se dozvěděli, jaká je pivní situace ve všech zastoupených zemích a která australská a belgická piva nekupovat, protože jsou jenom pro turisty (Good bye, Delirium Tremens). Velkým překvapením pro naše hosty bylo, že typy piva pilsner a budweiser jsou odvozené od českých měst.
Také jsme pohovořili o vzdálené Austrálii a jejích nástrahách. Australan B. trval na tom, že to s těmi smrtelně nebezpečnými hady, pavouky, žraloky, medúzami apod. není tak hrozné. Stačí dávat pozor, co se kde šustne. A pokud jste přece jen s něčím takovým konfrontováni, tak buď máte smůlu a umřete hned, anebo máte dokonce trochu času na to si sehnat protijed. Zkrátka žádná velká věda.
Další setkání přinesl i následující víkend, během kterého jsme navštívili příbuzné v Bruselu. Brusel je od Maastrichtu asi hodinu a půl cesty, cestu nám však komplikovaly provazy deště (jako ostatně téměř vždy a všude). Krom toho jsme, stejně jako při minulé návštěvě, bloudili po komplikované struktuře bruselských silnic cestou tam i cestou zpátky. Vše však bylo nakonec vynahrazeno veselou návštěvou u P. a I., kterým tímto děkujeme za vřelé přijetí, výborný raclette (klidně s ho dáme příště zas) a obohacení o nové poznatky - třeba kterou deskovou hru si nekupovat, pokud s ní nechcete strávit celý týden :)
Nakonec jsme vyžili příležitosti a zajeli do belgického supermarketu nakoupit to, co nám v Nizozemsku chybí, tedy sprchové gely Le Petit Marseillais, nějaké ty francouzské sýry, víno a belgické pivo (La Chouffe a Belle-Vue). Mimochodem pivovar Belle-Vue je zajímavý tím, že produkuje piva typu lambik, tedy spontánně kvašená piva.
Návštěva bruselského supermarketu nás nicméně trochu rozhodila - nikoliv sobotním návalem lidí, ale přítomností ozbrojenců se samopaly. Pocítili jsme tak na vlastní kůži důsledek pařížských útoků - v Belgii je stále bezpečnostní stupeň 3 (ze 4).
Ale zpět k veselejším věcem. Ačkoliv se to může zdát jako samozřejmost, teprve tady jsme si uvědomili, že nizozemština a vlámština, kterou se mluví na severu Belgie, jsou s menšími odchylkami jeden a ten samý jazyk. A to je potěšující zejména pro mě, že moje úsilí naučit se základy nizozemštiny má hned větší uplatnění.
Pro ty, kteří by se chtěli učit nizozemsky, rozhodně doporučuji videokurzy Learn Dutch, kterými Vás provede entuziastický Bart de Pau. Rozhodně to není nuda, protože kromě jazyka se člověk dozví i zajímavé reálie. A doslova závislost způsobuje aplikace Duolingo (tímto děkujeme P., že nám ji doporučil), kde se kromě nizozemštiny můžete naučit i další jazyky velice atraktivní metodou. Nám to první dny skoro nedalo spát.
Místní reálie je však nejlepší si ověřit na místě. Například nás zprvu udivilo, že má majitelka našeho pokoje v koupelně obří plakát s údaji, kdy má kdo narozeniny. Ve videokurzu jsem se později dozvěděla, že v Nizozemsku je zvykem umisťovat na toaletu takovýto kalendář. To by mě opravdu zajímalo, proč zrovna tam. Také mě zaujalo, že Nizozemci v Maastrichtu nenechávají obrovská okna ve svých domech ladem - v každém stojí vystavená nějaká dekorace, váza, umělecké dílo, (aktuálně) karnevalová dekorace nebo domácí zvíře. Zkrátka dávají na odiv to, co by možná pro Čechy byla pozvánka pro zloděje.
A co způsobí Čechovi v Maastrichtu dojemnou radost? Když se prochází po mostě přes řeku, lidé se zastavují a koukají na řeku. Zastaví se a kouká se také, jak pod ním pluje obrovská loď s českou vlajkou a nápisem Labe. To by byla taková dojemná tečka za tímto příspěvkem.
Nakonec jsme vyžili příležitosti a zajeli do belgického supermarketu nakoupit to, co nám v Nizozemsku chybí, tedy sprchové gely Le Petit Marseillais, nějaké ty francouzské sýry, víno a belgické pivo (La Chouffe a Belle-Vue). Mimochodem pivovar Belle-Vue je zajímavý tím, že produkuje piva typu lambik, tedy spontánně kvašená piva.
Návštěva bruselského supermarketu nás nicméně trochu rozhodila - nikoliv sobotním návalem lidí, ale přítomností ozbrojenců se samopaly. Pocítili jsme tak na vlastní kůži důsledek pařížských útoků - v Belgii je stále bezpečnostní stupeň 3 (ze 4).
Ale zpět k veselejším věcem. Ačkoliv se to může zdát jako samozřejmost, teprve tady jsme si uvědomili, že nizozemština a vlámština, kterou se mluví na severu Belgie, jsou s menšími odchylkami jeden a ten samý jazyk. A to je potěšující zejména pro mě, že moje úsilí naučit se základy nizozemštiny má hned větší uplatnění.
Pro ty, kteří by se chtěli učit nizozemsky, rozhodně doporučuji videokurzy Learn Dutch, kterými Vás provede entuziastický Bart de Pau. Rozhodně to není nuda, protože kromě jazyka se člověk dozví i zajímavé reálie. A doslova závislost způsobuje aplikace Duolingo (tímto děkujeme P., že nám ji doporučil), kde se kromě nizozemštiny můžete naučit i další jazyky velice atraktivní metodou. Nám to první dny skoro nedalo spát.
Místní reálie je však nejlepší si ověřit na místě. Například nás zprvu udivilo, že má majitelka našeho pokoje v koupelně obří plakát s údaji, kdy má kdo narozeniny. Ve videokurzu jsem se později dozvěděla, že v Nizozemsku je zvykem umisťovat na toaletu takovýto kalendář. To by mě opravdu zajímalo, proč zrovna tam. Také mě zaujalo, že Nizozemci v Maastrichtu nenechávají obrovská okna ve svých domech ladem - v každém stojí vystavená nějaká dekorace, váza, umělecké dílo, (aktuálně) karnevalová dekorace nebo domácí zvíře. Zkrátka dávají na odiv to, co by možná pro Čechy byla pozvánka pro zloděje.
A co způsobí Čechovi v Maastrichtu dojemnou radost? Když se prochází po mostě přes řeku, lidé se zastavují a koukají na řeku. Zastaví se a kouká se také, jak pod ním pluje obrovská loď s českou vlajkou a nápisem Labe. To by byla taková dojemná tečka za tímto příspěvkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat